Jaro už začalo a s ním i hlavní sezóna pro zahrádkáře. Ředkvičky už lezou ze záhonů, v truhlících máte sazenice rajčat a paprik na předpěstování a zbývá vyřešit, kam je letos zasadíte. Co kdybyste je letos měli na místě, kam dobře dosáhnete, kde na zeleninu nepolezou škůdci a navíc budou plodit jako o závod?

Přesně to jsou totiž výhody vyvýšených záhonů. Můžete je mít na zahradě, ale klidně i na verandě nebo na dvorku. Spojíte tak dvě věci – budete mít kolem sebe víc zeleně a navíc zeleninu hned po ruce. Stavba vyvýšeného záhonu není nijak složitá a podle našeho návodu ji zvládne každý, kdo se nebojí spojit pár prken dohromady. Co byste si měli připravit a čím začít?

Blízko k vodě i do kuchyně

Ještě než se vypravíte do hobbymarketu pro materiál, rozmyslete si, kam vyvýšený záhon umístíte. Nejjednodušší varianta je nechat ho přímo na zahradě, protože budete mít materiál na vyplnění konstrukce hned po ruce. Ideální umístění je poblíž zdroje vody, vyvýšené záhony totiž vysychají rychleji, než ty běžné, a bude potřeba častější zálivka.
Milovníci vaření z čerstvých surovin spíš ocení, když bude vyvýšený záhon poblíž kuchyně, třeba na dvorku nebo na verandě. V těchto dvou případech si ale zjistěte, jak moc tam svítí slunce, abyste pak buď vyřešili zastínění, nebo zvolili jiné místo v případě celodenního stínu.

Podle místa a toho, jaké rostliny chcete pěstovat, si naplánujte rozměry. Výška může být klidně 1 metr, to aby se vám o záhon dobře pečovalo, šířka by měla být minimálně 50 cm. Konstrukci udělejte ze dřeva, ideálně nějakého tvrdšího (dub, buk, jasan). Pokud to jde, vyhněte se smrkovým prknům. Jsou sice nejlevnější, ale moc nevydrží. Kromě dřeva budete potřebovat ještě nopovou fólii, která zajistí izolaci. Bez ní by vám ze záhonu kapala voda ven.

Vrstvěte a nezapomeňte na izolaci

Místo jste vybrali a materiál nakoupili, můžete se vrhnout na stavbu. Napřed je potřeba udělat konstrukci ze dřeva, kterou vystelete nopovou fólií. Pak už přijde výplň – napřed velké větve, pak menší větvičky, listí, kompost nebo hnůj a zemina. Jestli vám to připomíná zakládání kompostu, jste na správné stopě. Vyvýšený záhon totiž funguje podobně, i v něm se částečně rozkládá rostlinná hmota a tvoří se půda plná živin. Proto v něm zelenina tak prospívá.

Ráj pro rajčata, jahody i bylinky

Co tedy v půdě bohaté na živiny pěstovat? První dva roky určitě rajčata, papriky nebo jahody. Ty ale půdu vyčerpají a třetí rok už byste měli plodiny vystřídat. Ať už za bylinky, hrách nebo třeba ředkvičky.

Když zjistíte, že je v záhonu najednou mnohem méně zeminy, nelekejte se. To se jen rozložily větve naspodu a kvůli tomu hlína poklesla. Děje se to zhruba po dvou letech a je potřeba materiál doplnit, tady doporučujeme buď směs kompostu a hlíny ze zahrady, nebo si koupit speciální substrát a dosypat ho.

Probudil ve vás článek chuť letos tento projekt vyzkoušet? Neváhejte! Duben a začátek května jsou na stavbu vyvýšeného záhonu ideální a budete si tak moci bohatou úrodu užít ještě letos.